Wow
Nehraju počítačové hry. Nesklízím pole s kukuřicí, nechytám bonbóny ani nestřílím lidi do hlav. Počítač používám jako psací stroj, na telefon bez brýlí nevidím a na iPadu hraju jednou měsíčně jen Headliner. Zmáčknout barevný puntík, aby se obálka časopisu začala hýbat, považuji za hru.
Potom tedy netuším, co mě to napadlo? Stáhla jsem si na App Store hru (netradičně mnoho cizích slov!). Je to přibližně kombinace křížovky a scrabble. Nikdy bych neřekla, že řeknu: pařila jsem do rána. Už chápu, co je gamblerství! Bolí záda, pálí oči a nefunguje kontrola vypitého alkoholu. Když jsem hrála naposledy, a po pár hodinách se sunula do postele, zjistila jsem, že se motám. Ani v posteli jsem nenašla klid, hlavou mi jel peloton slov. Dolít, polít, ropa, rota… Šly panenky silnicí. Musím to zastavit písničkou, na kterou si přes clonu písmen vzpomenu. Melu se, nedaří se mi usnout. Obrat! Skoro vykřiknu, když se převalím na druhý bok. Ovar, opar, svorka… Okolo Hradce v malé zahrádce…
Ráno si určuju, kdy zase smím. Umyj se, ukliď prázdné lahve, v klidu se nasnídej, vyndej z myčky čisté nádobí a pokud vím chtěla si přesadit kytky! Je to jako mít v lednici řízek, ale jíst suchý chleba.
Přes den jsem na závislost zapomněla a večer do osidel chytla i svého muže. Už dlouho takhle vzhůru nebyl, zdála se mu slova a ráno byl otrávený z neklidného spánku.
Piky piky na hlavu, že do rána už nikdy nehraju!
Mě to tak rozesmálo, stejně jako ostatní fejetony. Děkuji za ten pocit
Martin
Marine, děkuju moc! Teprve dnes jsem si všimla komentáře… omlouvám se a ještě jednou díky! V.