Fejeton pro ONA DNES
Listopad18
“Fejeton pro ONA DNES”
Jmenuji se Vendula, tedy vlastně Václava, ale tak mi říkají hlavně úředníci. Také mi tak říkala máma, když se na mě naštvala. Jméno jsem schytala po otci a prý jsem vlastně měla štěstí, že táta nebyl Josef.
Sebe jsem začala vnímat až s nástupem do první třídy. Nevím, jak je to možné, ale co bylo předtím, si prostě moc nepamatuji. Chodila jsem do vesnické jednotřídky. Pro můj vstup do vzdělávacího procesu byl tento systém výuky příjemný, neboť jsme se učili vždy jen chvíli z celé hodiny. Paní učitelka byla moje příbuzná, takže jsem ji mohla oslovovat „soudružko teto“.
Na druhý stupeň jsem dojížděla do nedalekého městečka, což bylo velké rozptýlení mého dětství. V naší obci totiž čas ubíhal velmi líně. V neděli se hrál fotbal, v létě přijely na náves kolotoče a někdy jsem recitovala v kulturáku. V tomto duchu probíhalo celé mé dospívání. Poprvé mě objal Tonda v malém vápně, chvíli poté, co mě faulem poslal k zemi. První pusu jsem dostala na řetízkovém kolotoči od páťáka Petra. Druhý den mi řekl, že se vsadil o plátko-vou žvýkačku. A mým prvním milencem byl Vilém pana Máchy.
Tušila jsem, že změna k lepšímu může nastat pouze přílivem peněz. Tak jsem šla do učení. A co jsem se v Praze naučila? Psát na stroji, obkreslovat technické výkresy, kouřit, pít pivo, chodit za školu… Dostavilo se všechno, co svět nabízel, jen peníze na šminky a cigárka nepřicházely.
Muselo tedy přijít rozhodnutí druhé: „Vendulo, ty musíš mít maturitu a ženicha.“ Poslechla jsem se a při práci v Kolbence začala studovat. Volba školy byla jednoduchá – střední průmyslová elekt-rotechnická. Proč? V celé třídě jsme byly jen dvě holky, takže „něco“ prostě přijít muselo. Přišlo, jmenoval se Pavel. Mým mužem se stal František.
Ad léto budiž pokáráno …..
někdy se vše seběhne a sladí , tak ,že vzniká dobrý pocit , že na tom světě není zase tak špatně .Jako dnes ráno při cestě vlakem RJ do krajského města se mi dostal do rukou denní tisk ,jako bonus společnosti pana Radima Jančury ve vlaku , vždy si přečtu lidovky a MF Dnes — dnes s přílohou Ona dnes a tam narazím na nevšední zážitek při četbě fejetonu na předposlední stránce –až po vyluštění křížovky –škoda , že jsem nezačal prohlížení odzadu, zážitek a radost by přišla dříve…… fejeton upgradoval kvalitu časopisu v mých očích –nenucená četba s výborným syžetem a vtipem a nadhledem ( a změnou šatníku …) . Je mi trapně ,že jsem od autorky paní Venduly Pačesové ještě nic nečetl , nejsem také žádný knihomol … Léto bylo skutečně žhavé a na oblečení nenáročné , takže jsem vyhledával spíše zašité zatopené lomy s chladnějším obsahem….Je jich v naší republice nepočítaně a úpřinášejí zcela jiná uspokojení než aquaparky nebo vřelá moře , nedej bože termály …..V přiloženém CV na webu také narážím ,na četné shody z dětství, pamatuji si Obecnou školu s dvojtřídkou, kde se v zimě topilo uhlím v kamnech , ve kterých obyčejně končily předměty ,které se panu řediteli příliš nelíbili– hořece vzpomínám jak mi do ohně poslal zcela nově zhotovený prak s leteckou gumou ,kterou mi obstarali bratranci ostraváci z letiště…. A také mne přivedli ke hře na klarine a saxofon–kopírovala jsme skupinu Flamingu ,kterou vedl trupetista Richard Kovalčík–první manžel Marušky Rotrové …… byly to krásné prázdninové časy v hanácké vesnici …
No nic , chci jen autorku moc pozdravit, poděkéovat za tvořivost, kreativitu nápaditost textů–které jsem rychle nyní shoédl na webu — zareagovat na její styl psaní… život se musí žít v reálu ,nikoliv virtuálně – být stále v kontaktu s dobrými lidmi , sdělovat si dojmy ,zážitky prožitky, nápady…
dnes jsem měl na očkování v FN pána , o které jsem podle zjevu měl zcela zkreslenou představu ( ale totálně zkreslenou ) když po mně chtěl certifikát že má 4 tou dávku , druhou posilovací proti Covidu -19 Phizer , tak jsem odvětil ,že to dnes k ničemu není, že to snad chtějí jen ,,přiblblí“ amíci v USA , ale u nás doma to již nikdo nepožaduje …atd atd. Ale on odvwětil ,že to potřebuje –že odlétá na půl roku jako důchodce do Thajska ( nikoliv na masáže) ,ale za slonama na sever Thajska –kde jich udajně žije kolem 30 tisíc volně a 30 tisíc jako různá tažná hospodářská zvířata. No a začal mi povídat o sloní ohleduplnosti, vstřícnosti, a jiných přednostech a skvělých vlastnostech……. nebylo jich málo a začal jsem ho obdivovat v jeho letech ……Navíc mi říkal ,že vízum do Thajska je jen na 3 měsíce ,tak po těch 3 měsících musí odjet do \laosu a tam si pořídit další nové vízum…. Obdiv na místě,.
Dnes jsem naočkoval asi 179 lidí, je kolem toho poměrně hodně agendy a kliknutí si 30 u každého do Isinu, statistik a pro zdravotní poj. Celý život jsem dělal ve stoje a rukama bez pomoci PC u operačního stolu ( 42 roků)a na stará kolena si ničím zrak u monitoru PC…. Vždy se zrelaxuji v hlubokém zatopeném lomu , a stačí mi ta práce vždy jen 3 dny v týdnu…. Omlouvám se za překlepy , zdravím , a oceňuji Váš um jak si pohrát z jakýmkoliv všedním tématem a podívat se na něj Vašima jedinečnýma očima .
Ohlédl bych se v každém případě…..
Zdravím Jirka Šatník , Hranice
Email: satnik1@seznam.cz
PS doporučte mi prosím Vaše fejetony k přečtení a kde je najdu , těšímn se moc…