Webu a světu
Je dva dny do Štědrého dne. Uklízím. Chystá se další zpřísnění, já musím do Lidlu a k zubaři. Jak mně se nechce nikam vylézat! Peru. Tam, kam bych chtěla nemůžu a kam nechci musím. Změnila se mi chuť jít mezi lidi. Chci uklízet a prát.
Pořád tomu nerozumím. Umřu? Mám protilátky a umřu později? Zachraňuju svou rouškou životy? Spasí mou mrzutost vakcína? Přála bych si, aby to byl jen náš Kocourkov, jenže on v tom tápe celý svět. Jen to zvládají s větší grácií. (Toto není dezinformace jen můj splíneček.)
Vánoce přeci snesou pár vět sentimentu? A vy? Odpusťte. Změním uměle směr myšlenek. Je načase!
Těším se na Štědrý den, protože i přes všechny překážky mám pár překvapení pro moje blízké. Těším se na bramborový salát bez výčitek. Těším se na Silvestra, i kdybych ho strávila jen se svým mužem (vážně Vendulo??). Těším se na další rok. Třeba přinese rozuzlení, setkávání, hospody, koncerty… normální život.
Opatrujte, usmívejte se a užívejte svátky!