Chvála Lidlu
V poslední době stále prohrávám. Vlastně ještě nikdy jsem nestála na bedně. Je to asi i tím, že jsem nedělala žádný sport. Teď však píšu o životních prohrách z poslední doby. Neklaplo mi ani jednoho kolo volby prezidenta, předevčírem pukla hokejová Sparta s Kometou, dlouhodobě prohrávám boj s kily navíc a naprosto pravidelně prohrávám i drobné „souboje“ na silnici, v samoobsluze i v rodině. Ten prvně jmenovaný nezdar mě štve dost a poslední v řadě ještě o trochu víc. Dopoledne koupí střevíce maminka a večer se má matka laskavě starat sama o sebe. Já vím, tomu se spíš říká špatná výchova.
V průběhu psaní jsem ještě dostala k.o. od pana Krause, který ve své show řekl o prohrávání v podstatě totéž. Už tolikrát se mi lenost nevyplatila…
Jak z toho ven? Asi stejně jako dovnitř. Naivně, nadšeně, s novou dávkou naděje. Jako lék mi dobře zabírá pugét kytek za padesát korun! Klidně tři najednou, ať se alespoň na chvíli cítím jako vítěz.